Prvními průkopníky potápění s elektronickými CCR na Propasti a tím i v ČR byli Jakub Jirásek, Martin Trdla a Petr Votava. Využití takové techniky předznamenalo seriózní ponory do hloubek větších než 100m s expozičními časy dostatečnými pro mapování těchto prostor. Při této akci 30.7.2004 provedli oba potápěči ponor do hloubky 80 metrů. Účastníci: Jakub Jirásek, Petr Vaverka,

Doposud nejhlubší ponor se speciálním zařízením OKD, HBZS, a.s. robotem Minirower MK-II  se uskutečnil ve dnech 30 – 31.8.2003 v zatopené části Hranické propasti. Po složitém transportu a přípravě byl robot spuštěn pod hladinu v sobotu 30.8.2003. V hloubkách mezi 60 a 70m prováděla obsluha natáčení záznamu a testy po nedávné generální opravě. Při návratu na hladinu došlo

Dne 25. 7. 1998 jsme provedli sestup do 130 metrů. Vrcholový tým byl ve složení Marek Haša (CMAS I**) a David Skoumal (CMAS I**, instruktor IANTD, instruktor jeskynního potápění ČSS) za účasti podpůrného týmu. Sestup byl vyvrcholením cílevědomé přípravy posledních let. Vlastní realizace ponoru včetně příprav zabrala asi půl roku. Sestup byl proveden podle nejnovějších

Celková hloubka Hranické pro­pasti 329,5 metru (nejhlubší krasový útvar v ČSSR) je tvořena tzv. suchou části – 69,5 m a částí zaplavenou kyselkou – 260 m. Potápění do hloubek více než 60 metrů s přístroji plněnými vzduchem je spojeno s nebezpečím dusíkové nar­kózy a průzkum pomocí sond je nedostatečný. Dusík ve vdechovaném vzduchu se začne