Hranickou propast lze na některých potápěčských webech najít v přehledu lokalit. Obecně vzato to opravdu potápěčská lokalita je, ale jedním dechem je nutno dodat, že jakékoli rekreační a poznávací potápění je zde absolutně vyloučeno. V případě uskutečnění „ilegálního“ ponoru hrozí nezvaným návštěvníkům nejen případný postih, ale (a to především !!) i nebezpečí úrazu či dokonce smrti. Kromě konfigurace terénu a obecných jeskynních záludností je totiž nutno se vyrovnat i se zákeřným oxidem uhličitým, který se na různých místech lokality vyskytuje v různých koncentracích. Jedna z velkých otrav CO2 v Rotundě suché byla již dříve prezentována.

Propast je součástí národní přírodní rezervace Hůrka u Hranic na Moravě a v rámci tohoto statutu podléhá režimu přísné ochrany. Důvodem je nejen unikátní přírodní útvar samotné propasti, ale i jedinečná fauna a flóra v chráněném území. V neposlední řadě je předmětem ochrany i poměrně velká, pravidelně migrující, kolonie netopýra velkého. Ten také každoročně hnízdí v Suché rotundě, kde přivádí na svět další generace tohoto druhu, který v jiných částech ČR z tradičních hnízdišť často mizí.

V suché části Propasti provádějí již po několik generací průzkum týmy vědců z různých odvětví. Podstatně více studijního materiálu však čeká v zatopených částech Propasti anebo v suchých částech za sifonem, který je v hloubce 48 m. Tato místa jsou pro drtivou většinu odborníků nedostupná, a proto již v sedmdesátých letech 20. století nastoupili na scénu jeskynní potápěči. Jejich činnost vedla k postupnému objevování podvodních i suchých prostorů a geologických tvarů a k monitorování hydrologických poměrů. Zlatým hřebem potom bylo objevení Suché rotundy. Tento fantastický objev se podařil dne 24.6.1978 Mirkovi Lukášovi (dnešní předseda ZO ČSS 7-02) a Jaromíru Andrésovi.

Působení jeskynních potápěčů na Propasti bylo stále systematičtější a logickým důsledkem byl vznik výše zmíněné ZO ČSS 7-02 Hranický kras. A právě tato organizace má na základě usnesení vlády ČR jako jediná výjimku ze zákazu potápění. Může provádět průzkumné a mapovací ponory, které se řídí poměrně přísnými pravidly. Mimo členů ZO 7-02 mohou být přizvání výhradně vědečtí pracovníci, jestliže ovšem splňují podmínky potápěčské kvalifikace. Ostatním zájemcům o ponor nelze ani při nejlepší vůli vyhovět. Jinak bychom se dostali do kolize se zákonem, vyhláškami i citovaným usnesením vlády. V tomto směru nemůžeme dělat nic jiného než poděkovat potápěčské veřejnosti za pochopení.

Ochrana unikátní lokality se v současné době stupňuje. Postupně se buduje elektronická zabezpečovací signalizace pro monitorování nepovoleného pohybu osob na Propasti. Vážně se uvažuje i o určité formě fyzické ostrahy, na pořadu dne je i projekt kamerového systému. Tento logický vývoj v ochraně Hranické propasti asi nepotěší nelegální návštěvníky, ale nelze postupovat jinak.

V naší ZO jsme se v poslední době poměrně obšírně zabývali určitým informačním „servisem“ pro ty, kdo nemají možnost se na Hranické propasti potápět, ale o lokalitu jako takovou se zajímají. Přesto, že výsledky našich zkoumání, měření a fotografování poskytujeme přednostně vědeckým pracovištím AV ČR, orgánům ochrany přírody a dalším zainteresovaným, rozhodli jsme se v rámci možnosti seznamovat nepravidelně ostatní potápěče s postupem našich prací.

Autor: Libor Čech