Historie potápěčských průzkumů Propasti

Současný potápěčský průzkum

Činnost základní organizace 7-02 Hranický kras, která je součástí České speleologické společnosti, se odvíjí od vyhodnocení dosavadních zkušeností a poznatků, technického vývoje potápěčské techniky i personálních možností. Není snadné najít potápěče, který je technicky a odborně připraven na průzkum v hloubce okolo 200 metrů, navíc v jeskynním prostředí. V období posledních několika let se podařilo sestavit tým zkušených potápěčů, kteří si vytýčili následující cíle:

Hloubkový průzkum Hranické propasti v hloubkách pod 200 metrů

Již delší dobu bylo na základě ponorů Krzysztofa Starnawského z Polska a Pavla Říhy prakticky jisté, že v hloubce okolo 200 metrů je vidět dno, a že případné pokračování vertikálního směru nevede přímo ve směru dosavadního průzkumu.  Proto bylo rozhodnuto zajistit podvodního robota nebo ještě raději potápěče, který by terén prozkoumal a navrhl další postup. Bylo dohodnuto oživit dřívější spolupráci s polským jeskynním potápěčem Krzysztofem Starnawským.

Starnawski se delší dobu žádných akcí na Hranické propasti neúčastnil, ale s potápěči z Hranického krasu byl stále v kontaktu.  V roce 2010, kdy se znovu na Hranické propasti objevil, právě dokončoval testování unikátního dvojitého přístroje s uzavřeným okruhem, se kterým v roce 2011 absolvoval v Rudém moři ponor do 283 metrů. V roce 2012 v rámci lednového soustředění na Propasti vyrovnal svůj rekord z roku 2000, a to 181 metrů. O dva dny později sestoupil do hloubky 197 metrů, čímž vytvořil nový hloubkový rekord a objevil na severní straně úzký průchod (restrikci), která by se snad dala překonat.

V červnu 2012 při další akci dosáhl Krzysztof Starnawski výjimečného objevu, když restrikci s obtížemi překonal a sestoupil do hloubky 217 metrů.  Tím potvrdil, že Hranická propast pokračuje do větších hloubek.

Hned další ponor K. Starnawského 1. října 2012 tento předpoklad potvrdil. Z  217 m spustil sondu na šňůře do hloubky 373 m, přitom sám sestoupil do hloubky 223 metrů a vytvořil tím opět nový hloubkový rekord.

Na základě výrazného pokroku ve výzkumu bylo rozhodnuto připravit podmínky pro další hloubkové ponory.

Začátkem roku 2014 začíná česko-polská realizace projektu National Geographic „Hranická propast step beyond 400m“. Během ponoru v říjnu 2014 spustil Krzysztof Starnawski z hloubky 214 metrů další sondu, která dosáhla hloubky 384 metrů. Při výstupu objevil v hloubce 204 metrů další restrikci, která propojuje Lift I s Liftem II.

Nové objevy nejen potvrdily předpokládanou existenci prostorů pod dosud známým profilem, ale hlavně vedly k ještě systematičtějšímu zaměření na hloubkový průzkum. Již v červnu 2015 uskutečnil David Čani ponor do hloubky 181metrů (nový český hloubkový rekord), při kterém zkontroloval stav osy Liftu I a spolu s dalšími účastníky ponoru procvičil postupy, které se provádí při zabezpečení hloubkových potápěčů, provádějících ponory do hloubek 200 metrů a níže. V červenci potom provedl Krzysztof Starnawski ponor do hloubky 220 metrů, odkud spustil sondu s elektronickým tlakovým čidlem. Tentokrát naměřil hloubku „pouhých“ 370 metrů. Při výstupu však učinil velmi perspektivní objev, když prozkoumal novou restrikci ve hloubce 204 metrů a zjistil, že se jedná o velký prostup, kterým dle jeho slov projede i Tatra (nákladní vozidlo). Tento objev má mimořádnou důležitost pro bezpečnost potápěčů, provádějících ponory přes úžinu na dně první mohutné studny, která byla již dříve pojmenována Jako Lift I.

Dne 21. srpna 2015 uskutečnil Krzysztof Starnawski ponor do další studny (pojmenována „Lift II“), která je přístupná po proplutí úžiny ve hloubce 204 metrů a má přibližně stejný sklon jako Lift I. Při tomto ponoru Krzysztof objevil v hloubce 240 metrů nový prostup (skalní okno) do neznámých prostor, které pojmenoval „Macejko“. Při tomto ponoru dosáhl Krzysztof Starnawski maximální hloubky 265 m a vytvořil nový světový hloubkový jeskynní rekord.

V roce 2016 začali členové Hranického krasu spolupracovat v rámci projektu National Geographic „Hranická propast step beyond 400m“ s týmem Bartolomieje Gryndy (majitele fy. Gral Marine) při testování podvodního robota ROV. Dne 27. září 2016 bylo při zkušebním ponoru ROV dosaženo hloubky 404 metrů a Hranická propast se tak stala nejhlubší zatopenou jeskynní světa. Záběry ROV z hloubky 404 metrů ukazují, že Propast pokračuje dále do hloubek, které jsou nespornou výzvou pro další průzkum.

Sběr údajů, jejich shromažďování a vyhodnocování

Po celou dobu činnosti ZO 7-02 na Hranické propasti jsou sledovány fyzikální údaje, které by mohly vést k objasnění některých jevů, především změn teploty a viditelnosti v různých hloubkách. Již dříve byly na mnoha místech podvodního labyrintu umístěny teploměry, jejichž údaje však byly obtížně čitelné, což způsobovalo chyby v odečítaní teplot. Měření byla sporadická a nebyl shromážděn dostatek údajů, na jejichž základě by bylo možno učinit odborný závěr.

V současné době je sběr dat (teplota, atmosferický tlak, výška hladiny) řešen pomocí monitorovací ústředny. Předseda ZO 7-02 Miroslav Lukáš ve spolupráci s dalšími odborníky navrhli a zkonstruovali monitorovací útřednu a teplotní čidla, která jsou rozmístěna prostorách Propasti. Aktuálně je nainstalováno 10 teplotních a 2 tlaková čidla. Nejhlubší čidlo se nachází ve hloubce 180 metrů.

Údaje ze všech instalovaných čidel jsou v 10minutových intervalech zaznamenávany a jednou denně odesílány do centrálního počítače. Vedení ZO Hranický kras se snaží navázat spolupráci s odborníky v oblasti geologie, hydrologie a dalších oborů, kteří by dokázali dlouhodobě zmíněná data vyhodnocovat.

Na základě požadavků vědeckých pracovníků z různých oborů speleopotápěči odebírají vzorky vody, hornin, kmenů pro dendrologický průzkum, provádějí vzorkování netopýřího guána ze Suché rotundy, kde v letních měsících hnízdí okolo  1  500 netopýrů, sběr brouků ze suchých částí Propasti a zajišťují doprovod odborníků, zkoumajících faunu a floru Hranické propasti.

Měřící a mapovací akce, hledání nových podzemních prostor

Řada měření a mapování dílčích částí Hranické propasti byla prováděna již v minulosti. Většina těchto dokumentů je na dobré úrovni, ale metodika zpracování se často lišila. Řada prostor dosud zpracována nebyla. Samostatnou kapitolou zůstávají profily v hlubokých částech propasti, kde je mapování na hranici stávajících možností. Bylo proto rozhodnuto, že se mapování provede jednotně od nejsnadnějších částí po ty nejsložitější.

Momentálně speleopotápěči pracují na zhotovení půdorysných map suchých i zatopených částí odshora dolů vždy po 3 metrech. Současně je prováděna fotografická a video dokumentace, které pomáhají zpřesnit jednotlivá měření.

Pro přiblížení celého podzemního zatopeného i suchého labyrintu co nejširší veřejnosti se veškerá měření zakreslují do mapovacích programů s cílem vytvořit 3D model. Již nyní je na vyhlídkovém okruhu u Propasti umístěna informační tabule s profilem, znázorňujícím současný stav známých prostor.

Během potápěčské činnosti jsou nepravidelně objevovány nové prostory, které si ještě vyžádají další průzkum. Většinou leží ve velké hloubce a jsou poměrně úzké. Přesto však nikdo ze speleologů Hranického krasu nepochybuje, že na Hranické propasti stále ještě čekají zajímavé objevy…

Zkoumání Hranické propasti je laickou i odbornou veřejností aktivně sledováno, mnoho zajímavostí a informací dávají členové ZO 7-02 k dispozici sdělovacím prostředkům.

Libor Čech