Dno Hranické propasti stále patří mezi několik bílých míst na mapě Střední Evropy. Původně byla Propast považována za bezednou, po pozdějších měřeních zase naopak byla její hloubka stanovena na definitivních 36 metrů. S rozvojem potápěčských aktivit na této lokalitě bylo postupně dosahováno větších a větších hloubek. Laicky byl každý takový ponor považován za „rekord,” ale musíme si uvědomit, že před potápěči dosud leží výzva a otázka, jak je Hranická propast opravdu hluboká? Takže nejde o rekordy, ale o seriozní průzkum.
Jedním z milníků průzkumu na Propasti byl i 22. listopad 2005, kdy kolega z naší ZO 7-02 Pavel Říha (alias Chaluha) dosáhl hloubky 170 metrů, setrval tam přibližně 10 minut a hlavně nakreslil profil Liftu, jak se tato část nazývá. I když nejhlubší ponor 181 metrů na Hranické propasti zaznamenal v roce 2000 polský potápěč Krzysztof Starnawski, Pavlův výkon byl opravdu cenný právě proto, že v hloubce 170 metrů mapoval. Samozřejmě ustavil i nový český rekord.
Naše ZO se snažila Pavlovi vytvořit pokud možno nejlepší podmínky pro ponor, ale pro takovou akci se toho moc dělat nedá. A tak jsme alespoň sehnali statické lano, které jsme v sobotu 19.11.2005 spustili ze Zubatice na dno Liftu. Měl jsem možnost být tím, kdo lano spouštěl a po dosednutí jeho zátěže na dno Liftu jsem změřil zbytek lana a jeho délku odečetl od původní celkové délky. Vyšlo mi 175 metrů…Když nám později Pavel vyprávěl, že závaží viděl, tak se tajil dech.
Pavel si pro ponor připravil přístroj s polozavřeným okruhem (SCR) Halcyon RB-80. Měl s ním již spoustu zkušeností a dal mu přednost před klasickým otevřeným okruhem a i před uzavřeným okruhem, se kterým měl také bohaté zkušenosti. Přípravu plynů by asi nejlépe popsal sám, ale bylo by to čtení hodně obsáhlé. Spokojme se tedy s konstatováním, že jeho „bottom gas” byl TMX 8/75.
Jako den D bylo stanoveno úterý 22.11.2005. Během dopoledne ještě Pavel Říha ladil technické záležitosti a míchal směsi s Mirkem Lukášem na Mirkově firmě LOLA v Olomouci. Tam také dostal do ruky tehdejší novinku – světlo HID 21 W, které si po ponoru velice pochvaloval. Následoval přesun na Hranickou propast, kde jej během přípravy podporovali ještě Mirek Lukáš, Michal Guba, Sabbath a Pavel Riedl, který navíc později pořídil důležitý a pěkný videozáznam z celé akce. Během ponoru Chaluhovi asistoval jeho věrný parťák Honza Enčev.
Samotný ponor probíhal podle Pavlových propočtů. Dosáhl hloubky 170 metrů, i když podle vlastních slov měl plán stanoven na hloubku mezi 160-170 m. Z toho je jasné, že po zhodnocení situace se přesunul níže, aby si dobře prohlédl profil dna a hlavně pokračování poruchy, která se zde odchyluje od původního kolmého směru. Jeho jasné a promyšlené uvažování a následný nákres profilu jasně svědčí o perfektní přípravě ponoru. Dekompresní postup byl pochopitelně složitý a zdlouhavý. Navíc v té době ještě nebyl nainstalován dekompresní stan a Pavel musel absolvovat martirium pobytu na dekompresním žebříku. Nakonec vše dopadlo podle plánu a po 8 hodinách se na hladině objevil červený suchý oblek. Tím byl na světě nový český hloubkový rekord, navíc v jeskyni a s přístrojem SCR. Ale hlavně byla zahájena nová etapa průzkumu Hranické propasti, kdy potápěč dosáhl opravdu značné hloubky a tam systematicky vytvořil nákres profilu lokality. Věřme, že tento trend bude pokračovat a třeba časem to bílé místo na mapě už nebude tak úplně bílé.

Text: Libor Čech
Foto: Fraňo Travěnec